Libův osobní bloček

Modok: „Víš Rebi, když jsem byl malej, častokrát jsem si věci domýšlel, ale bohužel ne vždy se dobral skutečnosti.“

Rebeka: „Například?“

Modok: „No například víš jak anglicky říkají vojáci: Ano, pane?“

Rebeka: „Přece: Yes, sir.“

Modok: „Jasně. No a já tomu tehdy nerozumněl a jak oni to ve filmech vždy říkají tak razantně… no tak jsem si domyslel, že říkají druhý stupeň slova yes.“

Rebeka: „Vtipný.“

Modok: „Víš jako kdyby existovala trojice slov: yes, yesser, the yessest. Stupňování podle razance souhlasu.“

Rebeka: „Kdy ti došlo, že je to volovina?“

Modok: „No teprv až když jsem viděl vojáka říkat: Sir, yes sir!“

Rebeka: „Supr.“

Modok: „Pak jsem ještě v nějakým filmu slyšel vojáka říkat nadřízenému důstojníkovi: Sir yes sir; sir!“

Rebeka: „Jo, to dělali v nějakých těch ujetých speciálních jednotkách.“

Modok: „Od té doby mě ale trápí nové stupňování.“

Rebeka: „Nechceš s tím k psycholožce?“

Modok: „No asi ano… někdy postávám dlouho před zrcadlem a křičím: Sir, sir. Sir! Sir – sir yes sir sir. Sir…“

Pravý zelený čaj Bancha

Existují dva způsoby přípravy ledového čaje:

Louhování za studenta

Čaj dáme louhovat do vlažné vody, kterou postavíme na noc do lednice. Čaj přelijeme následující den přes sítko a přidáme led.

Louhování v horké vodě

Čaj dáme louhovat do menšího množství horké vody (cca 75° C, záleží ale na druhu čaje). Čaj by se měl pořádně vylouhovat, potom jej přelijeme přes sítko do džbánu s ledem a dolijeme vlažnou vodou.

Mně se osvědčilo dát čaj louhovat do 0,5 l vody, použít pak 250 ml ledu a vše dolít do litru vodou.

Pozn.: Sítko používejte nejlépe nekovové.

Špenát s lososem

Malý tip na zdravé jídlo: Spařit čerstvý špenát a smíchat s česnekem, malinko posolit a přidat dušeného lososa.

První: „Víš, do čajovny nám chodí – jak bych to řekl – stále jakostnostnější lidé…“

Rebeka: „Prosímtě co je to za slovo? Myslíš jakostnější? Jako že je kastuješ podle jakosti? To snad ne!“

První: „Ne to nemyslím, vlastně jsi právě teď použitím slova jako přede mnou trochu zjakostněla. Chápeš?“

Rebeka: „Jako že jsem kostnatá? No děkuju.“

První: „Aha, takže nechápeš. Vlastně jsi opět použila slovo jako – opět ve stejném stupni jakostnosti. Budeš nejspíš na prvním stupni této choroby.“

Rebeka: „No dovol?“

První: „Neboj se, dám ti na to nějaké knihy manter a čaj, a uvidíš, že se to spraví. Ještě jsi na tom dobře.“

Rebeka: „A kdybych nebyla?“

První: „Kdybys nebyla, tak by jsi místo věty: „No dovol?“ řekla třeba: „No jako dovol?“… A tak podobně.“

Rebeka: „Jako že víc používám jako jo?“

První: „Au. S těmi mantrami bude třeba začít brzy, mohla by jsi někoho nakazit jakostností. Zdá se mi, že pomalu přecházíš na druhý stupeň.“

Rebeka: „Jako buď v klidu jo?“

První: „Třetí stupeň.“

Rebeka: „Uklidni se, dělám si prdel. Víš co, asi to chápu. Ale nikdo nemluví dokonale, víš? Nebudu číst tvoje podělaný mantry a budu si mluvit jak chci.“

První: „Dá se nějak jakoby vyslovit blijící smajlík?“

Rebeka: „Hihi. Zdá se, že se nám tu někdo nakazil.“

První: „Sakra! Jdu si udělat dozadu čaj po-cha a prosím připrav mi něco na hlasivky, pak budu do zavíračky ve sklepě něco přeříkávat ju?“

Rebeka: „Jak chceš, já si tu budu klidně sama obsluhovat – hele víš co – a veselej smajlík.“

První: „Hm, tak zatím ahoj.“

Výňatek z Modokova slabikáře.

Nepravidelné:

• dobrý, lepší, nejlepší
• dobřejší, lepšejší, nejlepšejšejší
• nejdobřejší, nejlepšejší, nejnejlepšejšejší

Pravidelné:

• hezký, hezčí, nejhezčí
• hezkejší, hezkejčejší, nejhezkejčejší
• nejhezkejší, nejhezkejčejší, nejnejhezkejčejší

Modok rovněž zavádí stupňování barev (např. modřejší) s tím, že tato slova definují imaginární barvy mimo barevný gamut, což je praktické např. pro grafiky.

Pozn.: Není to úplně originální příspěvěk, protože jsem se právě dozvěděl, že podobné skloňování má Orwellův Newspeak (1984).

Belfast 1

Belfast 2

Výlet do Belfastu byl docela dobrodružný (hledání kde chytnout stopa, vlastní stopování, Couchsurfing u studentů, spaní v přístřešku pro ovce…) – no legrace Je to zajímavé město taky tím, že je tam není tak rušno oproti Dublinu. Hudba v pubech mi přišla podmanivá, asi taky proto že byla v podání místních špičkových hráčů na tradiční nástroje. Guiness a Cider vynikající jako vždy