Sat Nam Fest West 2015 – Joshua Tree, California

Třikrát do roka (v Mexiku, v Kalifornii a v Pennsylvánii) se koná festival kundalini jógy a hudby organizovaný hudebním vydavatelstvím Spirit Voyage. Protože jsem fanoušek zpěvačky a instrumentalistky Snatam Kaur, kterou jsem zaslechl na kurzech tantry, nedalo mi to a vydal jsem se na tento festival. Respektive jsem ho měl už tři měsíce rezervovaný, včetně plné penze a hodlal jsem si to pořádně užít!

Festival se konal kousek od městečka Joshua Tree (asi půl hodiny autem z Palm Springs). Díky internetu nebyl problém si najít spolujízdu a tak jsem se seznámil s prvními dvěma návštěvnicemi festivalu.

První koncerty a akce začaly až druhý den, tady je hlavní stan postupně se plnící jogíny a příznivci duchovní hudby:

20150413-01

Já byl ubytován ve velké společné místnosti, nicméně většina návštěvníku kempovala v okolní poušti, případně měli rezervované týpý:

20150413-02

Hned druhý den ráno jsem vstal hezky o půl čtvrté a šel na cosi, čemu všichni říkali “japji” (čti: džapči) a co jsem nevěděl co je. Byl jsem ale zvědavý a zamířil rozechvělý zimou (ve čtyři ráno je v poušti fakt kosa) rovnou do “svatyně” (jedna z budov v retreat centru).

K své nevoli jsem zjistil, že se jedná o recitaci guru Nanaka (navíc ve staroindickém jazyce gurmukhi, kterému samozřejmě nerozumím) a která trvá asi dvacet minut. To by samo o sobě nevadilo, problém byl v tom, že lidé hodlali tento recitál zopakovat celkem jedenáctkrat v průběhu čtyř hodin :) Vydržel jsem šest opakování a pak se v nastalé přestávce na čaj a ovoce tiše vypařil.

Nicméně knížečku guru Nanaka (mudrc z patnáctého století, zjevně velký idol kundalini jogínů) jsem si ponechal. Některé stránky prý obsahují zkušenosti třiceti milionů lidských životů. Nevím, ale určitě je to četba zajímavá, i když místy připomíná spíše chvalozpěvy. Obsahuje původní text v gurmukhi, fonetický přepis a překlad do angličtiny:

20150413-03

20150413-04

Daleko zajímavější mi přišly koncerty a jóga, která se cvičila s různými známými učiteli – tedy pro mě naprosto neznámými – pro místní však celebrity (guru Singh, Tej, Gurmukh a další). Cvičení byla často doprovázena živým koncertem – tady je například jóga se Snatam Kaur:

20150413-05

Cvičení s Gurmukh:

Po hodině jógy s Tej jsme si dobře zakřepčili:

Koncerty byly perfektně nazvučené a vystoupení měla šmrnc. Viděl jsem pohromadě různé nástroje, zde například koncert Mirabai Ceiba:

20150413-06

Koncert Jai-Jagdeesh:

Nebo Ajeet Kaur (didgeridoo, harmonika, elektrická kytara a beatbox):

Často šlo o zpívání manter (Wahe Guru Wahe Jio, Omg Namo, Guru Ram Das, Akal a další).

Na festivalu měly speciální program i nejmenší. Připravili si vlastní roztomilé vystoupení:

“I am” song: “I am the light of my soul, I am beautiful, I am bountiful, I am bliss…” což je také mantra, kterou by si mohl každý ráno opakovat tak pět minut před zrcadlem, aby věděl, kým je doopravdy :)

Ke konci festivalu jsem si zašel na “Crystal Bowl Healing”. Zjistil jsem, že křišťálové dózy na mě mají stejný vliv jako narkóza – protože takhle rychle jsem naposled usnul, když mi píchli uspávací injekci na operačním stole. Probral jsem se až na konci koncertu, takže jsem si z toho vědomě užil jen pár minut – ale účel splnil dokonale, byl jsem naprosto zrelaxován:

20150413-07

Guru Singh předává svou moudrost:

20150413-08

Koncert Snatam Kaur:

20150413-10

Poslední večer jsem si sedl k ohni:

20150413-11

…a konečně zkusil vyfotit ženu s loučemi na řetězu pomocí dlouhé expozice, funguje to :)

20150413-12

Zkrátka pohodička u ohně:

Na konci čtyřdenního workshopu “Healing the Wounds of Life” s guru San Santokhem:

20150413-13

Na závěr kurzu probíhal tzv. “Angel Walk”, což je takový špalír, kdy vám ostatní říkají vaši vlastní mantru (tu si vymyslíte) a přitom vás třeba jemně pohladí, zatímco procházíte. Tu mou mi říkali česky, což mi lichotilo. Dvěma holkám zas bylo třeba říct to španělsky. Ono to má v mateřském jazyce větší účinek, než v cizím.

A jídlo bylo naprosto luxusní. Například naklíčená quinoa s rozmarýnem, saláty všeho druhu, čerstvé BIO ovoce každý den, džusy, yogi čaje. Vše bylo veganské, když pominu jednu misku s nastrouhaným sýrem a mléko. I to mléko ale bylo k dispozici kokosové a mandlové. A na slazení kromě medu také sirup z agáve.

Největší “junk food” se podával poslední den, a to byl tento hambáč – samozřejmě veganský – a polévka z červené čočky a celeru :)

20150413-14

I přestože na festival přišlo bezmála 2 000 účastníků, vznikl tam takový ten pocit “velké rodiny” a to hůř se z festivalu odcházelo. Určitě bych si to zopakoval, ale tentokrát s mě bližšími odvětvími jogy, jako je hatha či tantra.

Navíc na kterém jiném festivalu si můžete lehnout pod podium, zabalit se do deky a hudby příjemné relaxovat :)

This entry was posted on Thursday, April 16th, 2015 at 04:59 and is filed under Cestování. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Leave a Reply