Sat Nam Fest West 2015 – Joshua Tree

April 16th, 2015 / No Comments » / by lib

Třikrát do roka (v Mexiku, v Kalifornii a v Pennsylvánii) se koná festival kundalini jógy a hudby organizovaný hudebním vydavatelstvím Spirit Voyage. Protože jsem fanoušek zpěvačky a instrumentalistky Snatam Kaur, kterou jsem zaslechl na kurzech tantry, nedalo mi to a vydal jsem se na tento festival. Respektive jsem ho měl už tři měsíce rezervovaný, včetně plné penze a hodlal jsem si to pořádně užít!

Festival se konal kousek od městečka Joshua Tree (asi půl hodiny autem z Palm Springs). Díky internetu nebyl problém si najít spolujízdu a tak jsem se seznámil s prvními dvěma návštěvnicemi festivalu.

První koncerty a akce začaly až druhý den, tady je hlavní stan postupně se plnící jogíny a příznivci duchovní hudby:

20150413-01 Read more…

Palm Springs

April 13th, 2015 / No Comments » / by lib

Po několikahodinovém letu z Orlanda přes Dallas do Palm Springs (a dalším přetáčení hodinek na “Pacific Time” nebo též “Mountain Time”) mě po výstupu přivítal ikonický západ slunce nad pohořím San Janito:

20150412-06 Read more…

Florida – Cocoa Beach, Port Canaveral

April 6th, 2015 / No Comments » / by lib

Pomalu se loučím se svým pobytem na Floridě. Zde je ještě pohled na Cocoa Beach Pier za svitu měsíce:

20150406-01 Read more…

Florida – Cape Canaveral, Kennedy Space Center

April 4th, 2015 / No Comments » / by lib

Už z letadla bylo jasné, že jsme nad Spojenými státy – z okénka jsem spatřil nepřehlédnutelné Florida Keys:

20150403-01 Read more…

La Fortuna, Arenal

April 2nd, 2015 / No Comments » / by lib

Cesta z Monteverde do La Fortuny normálně zabere dlouhých 8 hodin v autobuse. Naštěstí existuje zkratka, pregnantně nazvaná “taxi-boat-taxi” (nebo též “jeep-boat-jeep”), která místo pracného objíždění jezera Arenal vede vzdušnou (či spíše vodní?) čarou, takže zabere necelou polovinu času. Navíc poskytuje skutečně malebný výhled.

Místo pocení v autobuse jsem se tedy svezl v měkkém sedadle klimatizovaného minivanu a užíval si krásný výhled z okýnka s UV filtrem (což mi připomnělo si konečně pořídit polarizák do fotoaparátu):

20150331-01

Read more…

Santa Elena, Monteverde

March 29th, 2015 / No Comments » / by lib

Rozhodl jsem se navštívit nejdříve rezervaci Monteverde. Cesta autobusem ze San José trvá čtyři až pět hodin a končí ve vesničce Santa Elena. Poslední část cesty je vhodnější spíš pro džíp než autobus a prašné cesty nejsou záměrně vybetonované, údajně kvůli omezení přístupu většího množství turistů (ochrana místní komunity). Zde je pohled na Santa Elenu, je to skutečně maličké městečko, orientované výhradně na turismus:

20150328-01

Read more…

Cloudbridge Reserve, Chirripó

March 26th, 2015 / No Comments » / by lib

Mým dalším cílem byl národní park Chirripó, kde se nachází nejvyšší hora Kostariky (a druhý nejvyšší vrchol střední Ameriky): Cerro Chirripó (3 820 m).

Z Quepos jsem se dokodrcal do města San Isidro del General uložené v kotlině s nadmořskou výškou 700 m. Tam jsem nechal většinu zavazadel v hotelu (elevace v parku je tak vysoká, že tahat patnáct kilo se mi fakt nechce) a vyjel dalším busem až do vesnice San Gerardo de Rivas (1 350 m), která je vstupní branou do samotného parku. Musím říct, že školní autobusy importované z USA zvládají kamenitý terén celkem obstojně:

20150325-01 Read more…

Manuel Antonio – přírodní rezervace a koupání

March 21st, 2015 / No Comments » / by lib

Dnes jsem si udělal výlet do Manuel Antonio, což je hlavní cíl turistů ubytovaných v Quepos. Tato oblast nabízí přírodní rezervaci a naprosto luxusní pláže. Vstupné do parku bylo 16 USD (pokud jste se nedali přemluvit některým z průvodců). Šel jsem sám, ale ten průvodce měl přece jen smysl – většinou měli u sebe teleskopy, které namířili na nějakou zajímavost – rostlinu, brouka, ještěrku – a něco vám k ní řekli. Narozdíl od turistů věděli kam se koukat. Takto vypadá vstup do biologické rezervace Manuel Antonio:

20150116-01 Read more…

Koupání v pacifiku, Quepos

March 20th, 2015 / 2 Comments » / by lib

Kolem osmé ranní jsem došel na pláž. Takhle po ránu tu bylo jen pár běžců, ale už bylo vedro. Hned jsem si šel zaplavat, voda byla samozřejmě velmi teplá, vlny tak metrové, takže se dalo serfovat i bez prkna (případně nedobrovolně klotat slanou vodu). K poledni se pláž začala zalidňovat a já se šel osprchovat – dneska bylo kolem 36 stupňů.

20150319-01

Naskočil jsem na autobus do Quepos, a po hodině cesty na jih podél pobřeží dorazil do malého městečka. Ubytoval jsem se v hostelu Pura Vida s pěkným výhledem, bohužel teda také solidním výšlapem do kopečka (je nutné jít po silnici, kde nejsou žádné krajnice, je tam ostrá zatáčka s nulovým výhledem, strmý sestum a jezdí tu kamiony i autobusy v obou směrech – takže docela dobrodrůžo).

20150319-02

No vydal jsem se na obhlídku města – bohužel komerce stále pokračuje, jsou tu podniky jako  “Italian Pasta” a dokonce jeden Subway, což poněkud snižuje exotický dojem. Našel jsem tu pár barů a jednu diskotéku, na kterou lákal týpek křižující město v autě s masívními repráky na střeše. Město je nočním životem vyhlášené, tak uvidíme. Sousedí tu se mnou cestovatelky patrně z Francie, tak třeba půjdou na cervezu, či el vino.

Dalo mi to trochu práce, ale nakonec jsem našel bufet, kde měli typické kostarické jídlo, dokonce ve vegan verzi (to se nevidí!). Jmenuje se Casado (“ženatý muž”) – našel jsem tam rýži, černé fazole, tortillu, plantýn (zeleninový banán – taková odrůda co se vaří), zeleninový salát s avokádem, tofu (místo obvyklého masa) a něco oranžovýho co nevím co je:

20150319-03

Asi zajdu do večerního města (když přežiju průchod tou šílenou zatáčkou), dám si pivko a třeba si trochu zatrsám. Koupat se tu dá, ale není tu čisto kvůli přístavu. Všichni se jezdí koupat do Manuel Antonio. Tam se vydám taky (bus stojí asi 350 CRC, našich 16 kč) a v Manuel Antoniu se dá buď jít na veřejnou pláž, nebo do přírodního parku, kde jsou další tři privátní pláže. Asi zkusím spíš druhou možnost, protože se mi moc nechce nechávat věci na la playa, snažím se teda nebýt moc paranoidní…

Jinak nejvíc tu turisty lákají na rafting, zip lines (lanovkové jízdy) a plavbu v mangrovém lese. Ale to nechám na později, protože se mi tenčí finance, a to si ani nějak zvlášť neužívám. Už musím někde zakempovat v levnějším ubytování a jíst více ovoce – to je dost levné a samozřejmě výborné, plus zdroj biologicky čisté vody. Dneska jsem si koupil banány, avokádo a meloun (cca za stovku našich korun), ale ještě zkusím manga – ta budou určitě taky chutnat o dost jinak než dovezená. Ovoce je mnohem měkčí, jemnější, míň škrobovité a samozřejmě chutnější. Teba meloun jsem rozkrojil jako nic a rozplývá se mi na jazyku. Yummi.

Jinak už pomalu chytám barvu – radši přestanu nosit hodinky, jinak budu mít na ruce bílý náramek :-) Čím budu snědší, tím více zapadnu mezi ticos :-)

Centrum San José, příjezd do Jacó

March 19th, 2015 / No Comments » / by lib

Příjemně jsem dospal svůj několikahodinový “jet lag”. Teda když nepočítám několik bodnutí od komára, kdy to poslední do oka mě vzbudilo :D … Komára jsem lovil čtvrt hodiny a nakonec se nastříkal repelentem, což pomohlo víc než se ohánět polštářem.

V tomto domečku v městské části San Pedro jsem strávil první noc:

20150318-01 Read more…